Historie

Žijeme v kraji Oty Pavla

   Řeka Berounka protéká téměř celou délkou svého toku velmi romantickou krajinou. Ihned po svém zrodu v Plzeňské kotlině si razí cestu hlubokým kaňonem, ozdobeným několika hradními zříceninami.
Snad nejzajímavější je ale střední tok řeky mezi Skryjemi a Křivoklátem. Skalnaté srázy jsou zde nejvyšší, lesy nejhlubší, údolí nejdivočejší. Nejsou zde mosty, jen osamělé mlýny a domky převozníků. Střední tok Berounky zůstal ušetřen výstavby nekonečných chatových kolonií, které známe například z údolí Sázavy. Mimo jiné proto, že se zde v době socialismu připravovala stavba přehradní nádrže.  Z toho projektu naštěstí sešlo a tak i my můžeme obdivovat krásu řeky, jak ji ve svých vzpomínkách s nevšedním citem a poezií zvěčnil Ota Pavel.

  Povodí středního toku Berounky je kromě svých jedinečných přírodních krás také pravou pokladnicí lidové architektury. Zdejší vesnice patří k nejlépe dochovaným souborům roubené architektury ve středních Čechách. Lidové stavby náleží k okruhu tzv. středočeského domu, který se v řadě modifikací objevuje od Plzeňska na západě přes lesnaté Křivoklátsko, Brdy, Povltaví, Českou Sibiř a Podblanicko až do Posázaví na východě. Pro oblast povodí Berounky jsou typické přízemní domy, často postavené  na vysokých kamených podezdívkách. Před nepřízní počasí chrání široký přesah zápraží, které má někdy podobu pavláčky.
Charakteristickým doplňkem roubených i mladších zděných domů jsou tzv.,,besídky“ – jakési verandy před vstupy. Zajímavé bývají také hospodářské stavby – zejména otevřené rámové kolny s komorami v podstřeší.

  Cestu do Kostelíka začneme pod Zvíkovcem, na soutoku Berounky s Javornicí. Vysoko nad řekou leží naše vesnička Kostelík, jedna z nejlépe dochovaných na Křivoklátsku.

   Naše ves byla nově vysazena v 17. století na místě zaniklé středověké osady Chlístov, doložené roku 1361. Obec Chlístov stála v podstatě na chebské stezce mezi Řeznem a Prahou, již ve středoveku. Po roce 1688 postavil majitel zdejšího panství Jan Jiří Lubský na pustině 6 chalup, nazývaných původně ,,Luby“. Jméno se ovšem neujalo, již roku 1713 se vesnice uvádí pod jménem ,,Kirchl“.
Kostelík má pravidelně vyměřenou obdélníkovou náves se čtyřmi usedlostmi po obou stranách.Později vznikla skupina chalup na jižní straně návsi a patrně na přelomu 18. a 19. století také pravidelně parcelovaná řádka chalup na severním okraji vsi na návrší nad cestou.
Dominantou návsi je kostelík sv. Máří Magdaleny, postavený okolo roku 1850 (často se mylně udává jeho vznik již v 18.století).
V Kostelíku se dochovala řada prostých roubených staveb z konce 18. a z počátku 19. století. Zvláště chalupy byly velmi skromné, často s jediným oknem světnice ve štítovém průčelí. Většinu staveb již poznamenaly více či méně citlivé úpravy pro rekreační využití.
Intaktní podobu si uchovala jedině chalupa č. e. 1021 pod kostelem. Původně byla jen dvoudílná, komorový díl byl připojen dodatečně.
Dům č.p. 2 na východní straně návsi má zachovalou roubenou světnici, zadní část byla přezděna. Roubené jsou i domy a chalupy č.p. 8, č. e. 012 a č. e. 028 (původně č.p. 9.) Kromě obytných stavení se v usedlostech č.p. 2, 7 a 10 dochovaly také hodnotné roubené komory.

  Z mladší zděné zástavby vyniká klasicistní dům č.p. 1 na východní straně návsi, pocházející asi z poloviny 19. století. Ve štítu má motiv slepé arkády, typický pro severněji položenou oblast Rakovnicka. Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století vzniklo ve vsi i v řádce chalup nad návsí několik prostých staveb, zachovávajících ještě tradiční dispoziční řešení. Na celkově příznivém vzhledu vesnice se podílejí rovněž prvky parteru – zejména kamenné ohradní zdi, lemující po obou stranách úhlednou travnatou náves.

Pár fotek z historie obce zde: hasicikostelik.rajce.idnes.cz/Historie_obce